Námitky do územního řízení na stavbu Nové Chabry etapy F a G podané spolkem ZA LEPŠÍ CHABRY

Níže naleznete námitky k územnímu řízení o umístění stavby etap F a G projektu Nové Chabry podané spolkem ZA LEPŠÍ CHABRY, z.s.

 

Věc: Oznámení zahájení územního řízení

„Nové Chabry – fáze F a G“

Dne 18. 7. 2017 bylo na úřední desce MČ Praha 8 a na úřední desce MČ Praha Dolní Chabry zveřejněno oznámení zahájení územního řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a žádost o vydání rozhodnutí o dělení  a scelování pozemků pro stavbu nazvanou „Nové Chabry – fáze F a G“, Praha – Dolní Chabry.

Spolek ZA LEPŠÍ CHABRY, z.s., který je účastníkem řízení, tímto podává v zákonné lhůtě své námitky:

  1. Ústní jednání Úřad městské části Praha 8, odbor územního rozvoje a výstavby, jako stavební úřad příslušný podle §13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) upustil od ústního jednání. Dle názoru spolku ZA LEPŠÍ CHABRY měl tento odbor ve smyslu § 87 odst. 2 stavebního zákona nařídit veřejné ústní jednání, neboť se jedná o záměr, ve kterém bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

 

  1. Nedostatek koncepce. Celé zvažované území postrádá jakoukoli koncepci řešící celou plochu současně zvažované i v budoucnu plánované výstavby. Dochází tak k neustálému rozdělování projektu na jednotlivé etapy, ve kterých se rozhoduje pouze o části celku bez odůvodnění a souvislostí. Koncepce by měla řešit celou plochu jako celek se stanovením podílu zeleně na celém území funkční plochy a dopravní koncepci v širším kontextu.

 

  1. Dopravní napojení. V předstihu před posuzovanou stavbou je nutné bezpodmínečné řešit vybudování nového dopravního připojení celé lokality Bez zajištění dopravního napojení není možné pokračovat v územním řízení o umístění stavby a následně ve stavebním řízení. Etapa G má být napojena na stávající komunikaci východním směrem, napojení etapy F pak má proběhnout na plánovanou komunikaci západním směrem. Kamenem úrazu je dočasnost západního připojení. Jak vyplývá i z EIA návrh dopravního řešení západního připojení bude proveden jako dočasný a měl by trvat pouze do momentu, než bude realizováno dopravní řešení tak, jak je předpokládáno územním plánem, tj. přemístěním hl. komunikace ve V-Z směru do dnešní ulice Dopraváků. Tato část komunikace je však k dnešnímu dni stále v soukromém vlastnictví a není dostatečně postaveno najisto, že k tomuto dopravnímu napojení dojde. Dočasný plán připojení je navíc v rozporu s územním plánem, který předpokládá právě napojení do ulice Dopraváků. V místě stavby budoucí silnice je dnes stavební uzávěra (dle samotného uvedení v EIA) a jsou s tím spojená rizika, že se toto nepodaří změnit, zatímco domy zároveň porostou. Vznikne tak tlak na vytvoření dalších výjimek a nekoncepčních řešení. Bez odpovídajícího dopravního napojení bude docházet k enormnímu navýšení dopravního zatížení stávajících komunikací, zatížení ovzduší emisemi a zhoršení hlukové situace.

V předstihu před posuzovaným záměrem je nutné vyřešit i křižovatku „Západní připojení“ X ul. K Ládví. Lze na ní očekávat velmi problematický výjezd vlevo, směrem k ulici Ústecká, a to po většinu dne. Bez instalování světelné signalizace nebude tato křižovatka, (a tudíž celé západní připojení) coby dopravní obsluha tohoto záměru i celého sídliště Nové Chabry, funkční.

Stejný požadavek na odpovídající dopravní napojení platí i pro řešení křižovatky K Ládví X Ústecká, kde zřízení světelné křižovatky bylo přímo nezbytným požadavkem uvedeným v EIA pro tento záměr.

  1. Plovoucí značka ZP. V uvažovaném území se dle územního plánu nachází plovoucí značka ZP dle vyhlášky č. 32/1999 Sb. hl.m. hlavního města Prahy o závazné části územního plánu sídelního útvaru města Prahy, přílohy č. 1 Regulativy funkčního a prostorového uspořádání území hlavního města Prahy, která stanoví podmínky využití funkční plochy.

V navrhovaných polyfunkčních územích je plovoucí značkou ZP vyjádřen požadavek umístit souvislou parkovou plochu uvnitř jiné funkční plochy. Takto umístěná plocha se stává monofunkční plochou ZP – parkem. 3.1) do rozlohy 3 ha polyfunkčního území je požadováno umístění plochy ZP různorodého tvaru, není však definována její minimální plocha ani poměr stran, 3.2) při rozloze 3 – 6 ha je požadována plocha 400 m2 při poměru stran plochy max.1: 2, 3.3) při rozloze 6 – 9 ha je požadována plocha 1 600 m2 při poměru stran plochy max. 1: 2, 3.4) při rozloze 9 – 12 ha je požadována plocha min. 3 600 m2 , kterou je přípustné rozdělit do dvou lokalit při poměru stran plochy různorodého tvaru max. 1: 2 vzájemně provázaných parkovými pásy či stromořadími, 3.5) při rozloze nad 12 ha je požadována plocha min. 6 400 m2 , kterou je přípustné rozdělit do tří lokalit při poměru stran plochy různorodého tvaru max. 1: 2 vzájemně provázaných parkovými pásy či stromořadími.

Z dostupných podkladů není zřejmé, zdali tato podmínky bude splněna.

  1. Ovzduší. Ovzduší v okolí navrhované stavby je ovlivněno zejména automobilovou dopravou. Z důvodu ochrany ovzduší a kumulace emisí do ovzduší se vyřešení dopravního napojení stavby jeví jako naprosto prioritní a zásadní. Posuzovaný záměr má předpokládané emisní limity vypočítané za podmínky vyřešení dopravního napojení na ulice K Ládví a Ústecká. Pokud se tyto křižovatky také dopravně nevyřeší instalací světelné signalizace, příp. kruhovým objezdem, lze důvodně očekávat zvýšení emisní limitů uvedených v podkladech pro záměr stavby.

 

  1. Dešťové odpadní vody. Celý projekt Nové Chabry vznikl a vzniká na skládce odpadů, která se léta spontánně hromadila v prostoru vytěžené pískovny. Je obecně známo, že na skládku se vozil i toxický odpad například z nemocnic. Odpady zde odkládané nepodléhaly žádnému zvláštnímu režimu. Dle odborného posudku vypracovaného firmou K2H byly ověřeny v některých oblastech území velmi nepříznivé poměry pro vsakování dešťových vod. Provedené průzkumné a stavební práce prokázaly, že není možno ve větších hloubkách pod terénem úplně vyloučit ojedinělé zvýšení koncentrací některých polutantů, které by se vlivem zasakované podzemní vody mohly mobilizovat. Ze strany starousedlíků pamatujících období skládky panují velké obavy i ze samotných stavebních prací odhalujících místa původní skládky. Na základě odborného posudku bylo doporučeno upřednostnit zneškodňování dešťových vod jiným způsobem než zasakováním do horninového podloží. Domníváme se, že způsob vypořádání se dešťovými odpadními vodami není kapacitně dostačující pro celý plánovaný projekt Nové Chabry.

 

  1. Bezpečnost a pohyb chodců. Společně s dopravou je nutno řešit i pohyb chodců. Chodci jsou proti autům v nevýhodě, obzvláště v tomto případě v předimenzované ulici Kobyliská, tudíž nelze tento úsek vynechat z takto důležitého rozhodnutí. Na budoucí problém s chodci upozorňuje už EIA pro původních 400 bytů výstavby. Z pohledu na schéma spojnic pro pěší mezi posuzovanými objekty F a G a zastávkami MHD v ulicích Kobyliské, Spořické a Ulice K Ládví vyplývá, že chodci budou logicky využívat trasy nejkratší. Znamená to, že obyvatelé z posuzovaných, ani žádných jiných bloků, nebudou chodit 9 minut do ulice K Ládví na jediný autobus, nýbrž logicky 3 minuty (dle měření aplikace Google Maps) na několik autobusových spojení zastavujících na křižovatce ulic Ústecké a Kobyliské.

Plánovaný chodník v Západním připojení ke stanovišti autobusů tudíž nebude z výše uvedených důvodů využíván.

  1. Rozsah, charakter a kumulativní vlivy záměru. V tomto bodě musíme konstatovat, že výšková hranice záměru (5 resp. 6 NP) je vzhledem k okolní původní zástavbě Dolních Chaber velice předimenzovaná a vůbec nekoresponduje s ostatními částmi Dolních Chaber, neodpovídá charakteru okolní zástavby a výškové hladině okolních budov rodinných domů, s nimiž má být paradoxně posuzovaný záměr propojen lineárním parkem. Problematická bude i kumulace velkého množství nových obyvatel záměru na malé ploše areálu. Rovněž počet vnějších parkovacích stání je z praktického (nikoliv „tabulkového“) hlediska poddimenzován, o čemž se lze již dnes přesvědčit pohledem na přeplněná parkovací stání ve stávající, avšak dosud ne zcela zabydlené zástavbě (Nové Chabry, fáze A až E).

Estetickým nedostatkem je také nerespektování urbanistické i demografické struktury starých částí Chaber. Tvrzení, že areál v „širším kontextu sousedí s rozsáhlými obytnými čtvrtěmi s panelovou zástavbou,“ a tudíž výšková hladina zástavby není na překážku, jen poukazuje na neúctu a nerespektování historických, kulturních a urbanistických odkazů původní zástavby Dolních Chaber, na něž se právě areál Nových Chaber marketingově odvolává. Z naší strany se též jedná o podpoření výroku HMP, že se jedná v „kontextu okolní zástavby o spornou výšku- šest nadzemních podlaží- budov č. 19 a 20.“

Na závěr informace o referendu, které se konalo v Dolních Chabrech dne 26.11.2016 a týkalo se projektu Nové Chabry a  jeho okolí. Občané se v referendu vyslovili jednoznačně proti další výstavbě projektu Nové Chabry do doby, než budou dostatečně navýšeny kapacity předškolních a školských zařízení, bude vyřešena situace ohledně dopravního napojení projektu včetně pohybu chodců.  Vedení MČ Praha Dolní Chabry je povinno konat v souladu s výsledky referenda a Úřad městské části Praha 8 by k těmto výsledkům měl při posuzování umístění a povolení stavby rovněž přihlížet.

 

 

 

  1. Dobrý den, pane Pytlíku,
    Námitky za spolek ZA LEPŠÍ CHABRY sepsali Kateřina Šilhová-Šafránková, Jiří Marek a Stanislav Vyšín.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.